Krajinou Ostrova

 

Nadmořská výška se v CHKO Blaník pohybuje mezi 366 a 638 m, maximální výškový rozdíl činí tedy 272 m. Nejvyšším bodem je vrchol Velkého Blaníku, nejnižší bod se nachází v obci Ostrov v místech, kde řeka Blanice opouští CHKO.

 

VODOPIS

Přirozenou osou CHKO Blaník je řeka Blanice (vlašimská), tekoucí přibližně z jihu na sever. Její dno tvoří převážně štěrkopísek, místy se objevují naplavené jemné sedimenty. Na několika místech Blanice vytváří přirozené prahy a peřeje (např. u Podlouňovického mlýna či nad Ostrovem).Zvlášností obce je,že řeka Blanice,která zde protéká odděluje Českomoravskou vysočinu od Středočeské pahorkatiny.Tedy pravá,mladší polovina obce patří stejně jako vrch Blaník do vysočiny,levá starší do pahorkatiny.

 

Řeku Blanici tvoří převážně štěrkopísek.Objevují se v ní všechny druhy našich velevrubů.Průzkumy potvrdily bohatost pavoučí zvířeny a vážky tekoucích vod.Hojně s zde vyskytuje mihule potoční,rosnička zelená a celé řady vážek.V létě zde loví potravu čáp černý,který hnízdí každým rokem na komíně ve Vlašimi.

Čáp bílý - Ciconia ciconia

V obci máme také rybníček a vybudované tůňky,kde se ve velké míře vyskytují společenství žab a rákosnin.Za zmínku stojí výskyt rosničky a skokana hnědého.

Skokan hnědý,Rana temporaria

 

Nedaleko kapličky je i významný puklinový skalní pramen,který odnepaměti napájí obecní studánku nazvanou Haltýř.

 

FAUNA

Ze vzácných savců tu žije netopýr černý a netopýr velký.Za letních večerů je lze spatřit,jak si obstarávají potravu.V lesích sídlí desítky druhů ptáků,např.strakapoud a krkavec velký.Z dravců pak jestřáb lesní a krahujec obecný.Do lidských obydlí se hojně vracejí vlašťovky obecné.Na vyhřátých místech se zde zejména setkáváme s ještěrkou obecnou a slepýšem křehkým.

 FLORA

CHKO Blaník je bohatá především na společenství rákosnin a vysokých ostřic. 

PĚSTOVÁNÍ A CHOV

Na blanicku je bohatá rostlinná zemědělská výroba, pěstuje se zde obilí, řepka, brambory, hrách a jeteloviny. Půdy jsou na Blanicku hnědé a kyselé.Rozšířen je zde chov koní.Máme zde již zmíněné dvě stáje.Naopak chov tradičních hospodářských zvířat postupně úbývá.

LESY

Původně bylo celé Podblanicko porostlé lesy. Druhová skladba odpovídala vegetačnímu stupni s převahou jedle a buku, s příměsí javoru klenu a lípy ve specifických suťových polohách Velkého a Malého Blaníku. Na výslunných jižních a jihozápadních stráních lze původně předpokládat výskyt dubu, habru a borovice, v údolích vodních toků porosty olše lepkavé, vrby a jasanu.Lesy jsou bohaté na různé druhy hub.
V okolí Ostrova najdeme krásnou procházku po lese,který je obklopen do výšky se tyčících skalních převisů.Ze skal se nám nabízí krásný pohled do okolí celé blanické oblasti v pozadí se siluetou Velkého Blaníku.

 

 

 KLIMA

Klimaticky náleží CHKO Blaník do oblasti mírně teplé, vyznačující se dlouhým, teplým, mírně suchým létem, krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem i podzimem a krátkou, mírně teplou, suchou zimou s krátkým trváním sněhové pokrývky.

Základní klimatické charakteristiky:

  • Délka vegetačního období: 150 dní.
  • Roční průměrná teplota: 7,5°C.
  • Průměrné roční srážky: 650 mm.

V oblasti převažují západní větry společně s větry vanoucími z jihozápadu a severozápadu.

 TRADIČNÍ STAVBY

Kdysi dřevěné obytné domky a stodoly byly už koncem 19. století přestavěny (většinou po požáru) a nahradily je tvarově obdobné zděné stavby. Za typické a tradiční můžeme považovat přízemní obytné stavení na obdélném půdorysu s pravidelným sedlovým krovem kryjícím na straně dvora po celé délce zápraží. Na ně pak navazovaly chlévy. Protilehlou stranu dvora tvořil výminek, špýchar-v obci se také nachází, případně kolna. V závěru stávala stodola . Hlavní vjezd do dvora tvořila zděná brána mezi obytným stavením a špýcharem. Střechy jsou většinou zakončeny na obou kratších stranách půdorysu prostými štíty, někdy s polovalbou, zřídka i plnými valbami.Štítové čelní fasády bývají v přízemí dvouosé. V horní části není výjimkou tříosé řešení, kde na střední ose je nika klenutá konchou pro patrona stavení.