Historie zdejší kapličky, která je dominantou celé obce, se začala psát roku 1907, kdy byla postavena.Tyčí se mezi lípami ve středu obce, při úpatí levé strany řeky Blanice. Byla postavena prací občanů a rodáků k uctění jejich posmrtné památky. Kaplička je zasvěcena Sv. Janu Nepomuckému, připadajícímu dni 16. května. Od roku 1907 zde bývaly slavné poutě. Na tyto pouťové odpolední pobožnosti konané v kapličce, putovalo z Velíše v doprovodu kněze velké procesí doprovázené hudbou při zpěvu Mariánských písní a písní ke Sv. Janu Nepomuckému. Tato kapela vyhrávala i po celou dobu konání bohoslužby. Tato tradice poutí se konala po dobu 32 let do doby okupace. Po válečných létech se tato tradice do vsi navrátila, ale bohužel už né v takovém duchu. V roce 1978 byla provedena generální oprava kapličky. Byla dána nová střešní krytina a došlo i k novému omítnutí. Další velkou generální opravou bylo v roce 1998 celkové opravení vnitřku kapličky a pro zvonění bylo pořízeno elektrické ovládání. Od té doby tu zvonek vyzvání vždy v sedm hodin ráno, v poledne a v sedm hodin večer. O rok později došlo k vyzdění mezí okolo kapličky. V roce 2010 došlo k renovaci vnější fasády a bylo dáno nové kované oplocení. V roce 2011 se na štít vyhotovil nápis "LP 1907".
Zdejší tradice
Vždy v květnu kolem svátku Sv. Jana se zde slaví pouť. V kapličce je vždy odpoledne bohoslužba.
Další tradicí se pro občany stalo setkávání na Štědrý den. U kapličky se vždy nazdobí vánoční stromek. Po úvodním slovu starosty obce se v kapličce rozezní v doprovodu pana hudebníka Jiřího Valenty a jeho syna Ondřeje pásmo vánočních koled. Posvícení se tu drží v září.
Střípky z kroniky
Zvonice nad kapličkou zápis z druhé pamětní knihy
Zvonice v dnešní podobě není původního vzhledu. Dříve to bývala štíhlá věžička, protože zvonek byl původně malý. Ve válce když byl zakoupen zvonek velký, musela se postavit věž větší.
Zvonek vzpomínky pamětníků
Za první světové války měl být nařízením německých vojsk zvonek sundán, ale našel se jeden odvážný člověk a zvonek sundal a na tajné místo zakopal. Ve druhé světové válce měl být zvonek též sundán a použit na výrobu střeliva. Němci vyhlásili, že jakmile se zvonek před sundáním ztratí, bude celá vesnice vypálena. Proto se již nenašel žádný člověk a zvonek byl proto odvezen. Avšak nestačil být již na střelivo spotřebován, neboť byl konec války. Ostrovští občané si pro něj dojeli a přivezli nazpět.
V roce 1926 proběhla v obci elektrifikace a 1. svícení v obci je zaznamenáno 15.1.1927. Dříve byla obec spojená se sousední obcí Velíše. Od roku 1992 byl z přestaveného obecního domku vybudován obecní úřad, obec se osamostatnila a 13.3.1992 byl zvolen první starosta.
